Dnes se společně podíváme na jeden sice starší model, ale pro Audi byl ve své době důležitý. Jde o Audi V8 quattro. Tenhle model byl totiž taková vstupenka do automobilové prémie. Audi se rozhodlo jít do boje proti svým německým konkurentům i v té nejprestižnější kategorii. Aby posílila image značky. Vedení Audi na začátku osmdesátých let chtělo postavit reprezentativní vůz pro úspěšné podnikatele, politiky, mafiány a ředitele velkých firem.

Jenže automobilka neměla finace na vývoj nového modelu a musela se s tím vypořádat po svém. A tak vzala svůj luxusněji zaměřený model 200, který následně upravila pro třídu reprezentativních vozů. Inženýři z Audi vzali dvoustovku, natáhl se rozvor a motorový prostor. Pod kapotou se usadil úplně nový motor s osmiválci. Od roku 1988 až do roku 1993 vzniklo něco okolo 21 500 kusů.

Mně osobně se Audi V8 quattro strašně líbí... Podle mě je to nejhezčí klasické Audi. Nutno podotknout, že po letech auto působí elegantním až majestátním dojmem. Fanoušci automobilky v exteriéru poznávají "doutník" ze kterého V8 quattro vychází. Audi V8 quattro mělo dva úhlavní nepřítele. Asi vám nemusím psát o koho šlo ne? Každopádně konkurece nabízela svým zákazníkům i prodloužené verze svým limuzín a Audi tuhle možnost nemělo. Ovšem v roce 1989 se objevila rakouská firma Steyr-Daimler-Puch, která na zakázku vyráběla V8L. Jde o extrémně raritní záležitost. Prodloužených verzí vzniklo jen 270 kusů.

☝️ Audi V8 quattro

👇 Audi V8L

Ačkoliv zvenku se to může zdát jako jinak vypadající doutník, tak uvnitř je to o něčem jiném. V interiéru panuje nadvláda kůže a dřeva, vše se neslo v duchu luxusu! I výbava tomu odpovídá... Interiér vypadá i dnes skvěle stejně jako zbytek auta. Pojďme si zmínit pár prvků luxusní výbavy. Kromě již zmíněné kůže a dřeva tu byl palubní počítač, palubní telefon GSM, centrální zamykání,tempomat, ABS, posilovač řízení. Nechyběl ani výhřev sedadel, zrcátek, zadního skla či zámku řidiče. Dokonce tu byla i automatická klimatizace. O hudební zážitek se staral audiosystém od firmy BOSE. Zkrátka luxusní limuzína jak má být.

Zpočátku byl nabízen pouze jen jeden motor. Šlo o atmosférický osmiválec o objemu 3.6 litru. Ten nabízel výkon okolo 250 koní. Čtyřstupňová automatická převodovka ZF přenášela 340 Nm na všechna kola za pomoci stálého pohonu všech kol quattro s dvěma diferenciály typu Torsen. Pokud někdo vyloženě chtěl, mohl mít i manuální pětikvalt.

Později přišel do nabídky druhý agregát. Taktéž se jednalo o atmosférickou V8, jen s větším objemem. Objem vzrostl na 4.2 litru. Zajímavé je, že tenhle motor automobilka používala ještě dlouho po tom...

Silnější z agregátů měl k dispozici okolo 280 koní a kroutící moment o hodnotě 400 Nm také putoval na všechna. Dynamika se lišila podle zvolené pro převodovky. Manuál byl na stovce za 6 sekund a automat za sedm. Maximální rychlost byla 250 km/h, což je opravdu slušné na tu dobu.

V8 quattro dokonce závodila v DTM! Zní to šíleně, ale tenhle tank skutečně závodil. Hoši z Audi Sport poštelovali menší V8 z nabídky a vymáčkli zní 420 koní. Později se výkon zvedl na 470 koní !!! V kombinaci se šestistupňovou převodovkou a hmotností okolo 1300 kg šlo o slušnou bestii. Audi se v DTM opravdu dařilo. Jenže během druhé sezóny si konkurenční týmy začali stěžovat... Audi tak muselo šampionát DTM opustit. Moc se ani nedivím, taky bych byl naštvaný, že moje nadupané kupé porazila limuzína...